A teď mi povězte: kdo z nás se rád probudí se zápachem z úst, nebo dokonce s bolavými dásněmi? Nic příjemného, že? A co když se k tomu přidá i parodontóza? No, to už je jízda na běžícím pásu s přímým směrem k zubaři. Parodontóza, v podstatě zánět dásní, je mnohem více než jen nepříjemný pocit v ústech. A mám špatnou zprávu: některé zuby jsou parodontózou postiženy častěji než jiné. Ale nebojte, také mám dobrou zprávu - můžeme s tím něco udělat. Tak pojďme na to!
Parodontóza má své oblíbence mezi našimi zuby. Můžete se divit, ale tím nejčastěji postiženým zubem je první stolička. Ano, ten malý darebák v zadní části našich úst! Proč zrovna on? No, jednoduše proto, že na něm tvoří plak snadněji než kdekoli jinde v našem ústě. A ten plak může vést k zánětu dásní a následnému vzniku parodontózy.
Tak jak je to s tím oblíbencem parodontózy? Stoličky jsou zvláštní v tom, že jsou umístěny hluboko v ústech, kde je často těžší je účinně vyčistit. A to je právě ten problém. Když je stolička nedostatečně vyčištěná, může se nakonec stát terčem parodontózy.
A mám pro vás další špatnou zprávu. Parodontóza má tendenci se často vracet na místa, kde jí to jednou vyhovovalo. Pokud jednou postihne některý z našich stoliček, existuje velká šance, že se tam znovu objeví. Ale nebojte se, nejsem tady jen nositelem špatných zpráv. Naštěstí máme spoustu možností, jak se proti parodontóze účinně bránit.
Jak tedy můžeme zabránit tomu, aby se parodontóza stala naším stálým společníkem? Prvním krokem je důkladné a pravidelné čištění zubů a dásní. To znamená, že bychom měli čistit zuby dvakrát denně, používat mezizubní kartáčky a dentální nit. Důležité je také pravidelně navštěvovat zubaře. Zubař totiž dokáže odhalit počátek zánětu dásní a včas s tím něco udělat. A má hoňte stres a špatnou stravu! Rychlé občerstvení a stresový životní styl jsou dva hlavní zločinci, kteří parodontóze otevírají dveře.
A teď k mému osobnímu příběhu. Já sama jsem se s parodontózou setkala, když mi bylo něco přes dvacet. Moje první stoličky byly doslova masakrovány parodontózou a bylo jasné, že je potřebuji rychle "evakuovat". Ale já se nevzdala. Použila jsem veškeré své síly, abych zabránila parodontóze v další expanzi. Dnes, několik let a mnoho dentálních návštěv později, mohu s hrdostí říci, že mám své dásně pod kontrolou. Ale tahle bitva mě něco naučila - parodontóza je skutečný nepřítel, který si vyžaduje plnou pozornost a odhodlání v boji proti ní.
A nakonec pár tipů a triků, které mi pomohly v mém vlastním boji. První a nejdůležitější je pravidelné čištění zubů. Čistíme-li své zuby alespoň dvakrát denně, vytvoříme pro parodontózu nepříjemné prostředí, ve kterém se prostě nebude cítit dobře. Dále doporučuji navštěvovat zubaře alespoň dvakrát do roka. Zdá se to možná zbytečné, ale výsledky mluví jasně: pravidelným sledováním zubů můžeme parodontózu odhalit včas a zabránit jejímu postupu. A vyhněte se stresu a špatné stravě - oba faktory totiž dávají zelenou parodontóze. A to je něco, čeho si nikdo z nás nepřeje, že?